Alkoholové opojení

9. ledna 2014 v 22:54 | Citronek |  Přítomnost
Dobrouzdala jsem se domů ke svému počítači. Zapla ho a po přečtení zpráv SMS a mých odpovědí se ve mě spustila dávka hormonů, jenž spustili další nenávist vůči mé vlastní osobě. Pár panáků vodky, nějaké události a příznání způsobilo, že se navrátili vzpomínky na dobu, kdy jsem sama plánovala svatbu, bydlení a dokonce přistoupila na tak šílenou věc jakou bylo, že já budu ta, která porodí naše dítě. Věřila jsem tomu, ta představa byla krásná, budoucnost růžová a pak? Přišla Praha! Událost jenž všechno změnila - dálka která přidala na žárlivosti. Možná mám jen nadnesené myšlenky, když si myslím že nebýt mého odchodu a smutku, jenž přišel v den kdy jsme se s již bývalou přítelkyní loučili, bylo by všechno jinak. Snažila jsem se pro první a bohužel i poslední. Návštěvy psychologa, řešení důvěry v ostatní lidi, neboť z minulosti jsem měla v paměti jeden obrovský bol, jenž nebylo jen tak schopno vypustit. Přišlo to vše pozdě. Boj byl prohraný a pokud i teď mé poslední měsíce vztahu nazývám bojem, je vcelku jasné, že mnoho věcí už nebylo v pořádku.
Alkohol dokáže své, ale nikdy neuděláte to co nechcete ať už jste pod vlivem alkoholu, návykových látek nebo něčeho jiného. To je jen sprostvá výmluva, kterou využívá mnoho z nás, abychom se necítili tak provinile, ale ruku na srdce - všichni dobře víme co jsme v tu chvíli udělat chtěli. Nebudu lhát, stojím na rozcestí. Na rozcestí lásky, jenž je nemožná a druhou cestou se mi stává zapomění, které je daleko od bodu, kde se právě má osoba nachází. Nevím, jestli dokážu najít ten správný směr a bohužel nevím jestli ten směr vůbec hledám. Vím jediné, zapomenout na člověka pro kterého by jste položili vlastní život i po tom co vám řekne větu "Chci vás mít obě dvě" je těžké, těžší než odmítnout štěně se sladkým pohledem, nebo auto vašich snů, jenž vám dávají zdarma pro váš kouzelný úsměv.
Na jedné straně slečna s kterou chcete zapomenout, kterou chcete milovat a víte, že jí můžete věřit, že vám v ničem zatím nelhala, že pro ní existujete vy a záleží jí na vás. Na druhé straně osoba, která vám ublížila a možná si to ani neuvědomuje, ale přesto všechno pro ní hraje jeden velmi podstatný fakt - jedenáct měsíců lásky, u níž máte podezření, že stále nevyprchala.
Co si má tedy člověk vybrat? Jistotu a vidinu, že v budoucnosti se možná zamiluje, nebo bojovat o člověka, jenž mu narovinu řekl "Nemiluji tě, chci ale tebe i další jinou" a vy přesto všechno víte, že zapomenout na tu lásku se nedá tak snadno, že ve vás ten cit stále je a bojíte se okamžiku, kdy jí znovu uvidíte. Bojíte se i okamžiku, kdy si představíte, že čte tento článek. Buď ho čte jedna, nebo druhá. Možná ho čtou obě zároveň, přesto nevíte - ČÍ VLASTNĚ JSTE A KOHO CHCETE BÝT?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama