Únor 2014

Vlastní realita

26. února 2014 v 23:14 | Citronek |  Vaše témata
Zavíráte oči, sníte. Upadáte do snů a vaší vlastní reality. Zde se vám plní každý váš sen. Dokážete cokoli, máte pocit sebeuspokojení. Víte, že zde jste vlastním pánem, můžete dělat cokoli. Stát se uznávanou osobností, získat osobu vašeho srdce, nebo jen trávit chvilky s osobami, jenž již nejsou s námi na tomto světě. Pocit štěstí je pro vás v tu chvíli k nezaplacení, přejete si v tomto světě zůstat a již se do pravé reality nikdy nevrátit. Dobře si uvědomujete, jak drahé jsou chvíle úniku a představivost vám dává možnost poznat nové rozměry.
Zíráte z okna, vidíte slunce zářící na obloze, slyšíte zvuky. Ničemu z těchto podnětů však nevěnujete takovou pozornost, aby vás to udřelo při zdravém vědomí. Utíkáte. Utíkáte za pocitem štěstí, jenž je vám nabízen v podobě fantazie. Jak nádherný je pocit opět držet ruku vašeho milovaného kamaráda, který s vámi už není. Máte na něj tolik otázek a on odpovídá dle vašeho přání. Probouzíte se, trpké uvědomění si reality s vámi dokáže znovu zamávat. Mnohdy jste unaveni. Dokážete ale své představy vyjádřit. Slovy, malbou, hudbou se necháváte unášet a uklidnit tak vlastní svědomí a myšlenky.
Uzavřením se do sebe, zaslechnutí hudby. Existuje zde mnoho podnětů proč chtít snít. Možná je vysvětlením touha po ideálu, smutek nebo nedostatek odvahy. Ve svých snech před problémy nelze utéci, nedokážete se ve snu rozeběhnout. Máte jen pocit a chtíč, to jediné vám vaše realita neumožní. Neumožní vám útěk před vašemi problémy, před strachem. Proto se z něj probouzíte, hledáte tak sílu se vašemu strachu postavit nebo si jen dokázat kde je vaše vlastní pravda. Co cítíte, co chcete a čeho chcete dokázat. Kdo vám chybí, koho milujete a komu se raději budete vyhýbat neboť je vaší chybou na kráse života.

Návraty

25. února 2014 v 21:46 | Citronek |  Přítomnost
Ztráta něčeho na čem vám záleželo, jen jste si to nedokázali zavčasu uvědomit či přiznat, dokáže velmi zamíchat kartami života. Ze samozřejmosti se stává záporné jednání, odmítání a zapírání. Dochází vám co jste ztratili. Víte, že chcete zpět to co jste měli. Mnohdy si však řeknete, že čas už vrátit nelze a raději se všechno zdáte.
Osobně nedokáži žít s pocitem, že milovaná osoba se ode mě každým dnem více odlučuje. Vidět ji po několika týdnech a nesmět ji políbit ba dokonce ani obejmout, bylo pro mne neskutečné mučení. Ale právě ten pocit, jenž mě v tu chvíli svíral mi otevřel oči. Ukázal mi, že tato osoba je nenahraditelná, pravá a jediná pro můj život. Osoba, jenž je důvodem bojovat a získat zpět to nejcenější co jsem kdy měla - Ji. Dny plynuly a vše se vleklo dlouze do chvíle než jsme byly opět spolu. Nejtěžším se stalo najít prvotní odvahu dát svou trvající lásku najevo, těžším se však postupně stávalo slýchávání a smiřování se s negativními reakcemi. Každé "NE" mě utápělo, každý úsměv však smazal všechny beznaděje.
Časem přibývalo úsměvů a já měla pocit, že dokážu s ní cokoli. Vybojovala jsem si právo žít v duelu se svou nemocí, ted bojuji o život samotný, jenž je vsymbolizován právě do oné zmíněné. Pochopit smysl rčení, že život je boj, mi ukazuje svou pravou tvář. Ukazuje mi v čem spočívá jeho tajemství. Ted vím, že polevit nesmím, protože mám svůj poklad, mám důvod pro který se usmívat a ráno vstávat. Mám oporu. To nejcennější co si člověk může přát - opora. Opora spočívající v lásce a důvěře, kterou si budu postupem času znovu získávat. Celý život na to dokázat co pro mě znamená nestačí. Vím, že čte tento článek. Jediné v co doufám je její úsměv na rtech až toto dočte, nebot i ve chvíli kdy pročítá tento článek, na ní já myslím a dýchám pro ni. Vím, co je láska. Více toho nepotřebuji.