Odraz

20. května 2014 v 20:47 | Citronek |  Vaše témata
Na pohled táž osoba avšak sejdeš-li z očí stáváš se temným stínem mé osobnosti. Nechápu vlastní činy, nebot nejsou úplně mé. Konáš za mne, ubližuješ. S úsměvem procházíš mezi lidmi a odhaluješ své uměle vytvořené EGO společnosti. Odmítám tento postoj, avšak pozastavím-li se nad ním, je již pozdě cokoli měnit. Působíš na okolí svou namyšleností, arogancí a prosazuješ si neústupně svůj názor. Máš mé jméno, mou podobu a úspěchy. Několikanásobně své malé životní úspěchy zveličuješ, ale odpověz mi jednoduše - proč?
Podcenovali nás, nevěřili nám a shazovali nás. Avšak my nejsme jako oni, vid? Nemusíme se předvádět a povyšovat nad nimi. Známe své úspěchy a jakou mají pro nás váhu. Bojovali jsme na různých frontách. Od ztráty nejlepšího přítele, nemoci, zklamání až po úspěchy v životě. Máme býti na sebe pyšní, nikoli tím krmit hladové krky závistivých lidí, jenž čekají na naši namyšlenost, aby nás mohli znovu začít shazovat. Nejsme tací!
Mé milé svědomí, za tou chladnou stěnou nazvanou zrcadlem ti hledím do chladných očí a hledám důvod, proč svou bolest a touhu co držíme v sobě, vynášíš hrdinsky do světa. Vidím naše hříchy, provinění a nečisté hry, které jsme na našich frontách rozehráli a dohnali úspěšně do matové situace nečestného vítězství. Nemáme spojence, máme rány a poučení. Jsme jedno tělo, dvě duše, tisíce zkušeností. Naší výhrou není býti lepší vzhledem k ostatním, vítězíme pouze tehdy, kdy víme, že naše hra byla čestná a získali jsme na cestě životem pevného spojence. Dokud tak neučiníme nemáme právo býti ciniky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama