Bezmoc

4. července 2014 v 14:36 | Citronek
Příchod fáze, kterou tak s nelibností nazvývám zmateností. Můžu dny a noci propřemýšlet nad skutečností, která nastala. Kde jsou chyby a jak je napravit. Bohužel život není software, abych našla špatný kód v programu a vše jelo řádně a zacykleně opět dál. Chci se smát, držet tě za ruku a životem kráčet hrdě, neboť mám tebe. Místo všeho, mé srdce pláče, tvá ruka se odtahuje od mé a životem kráčíme s hanlivou zlobou, jelikož stále nevím co se přesně děje. Jako dar do života jsme dostali slova, proč je tedy nepoužít, když by vyřešily mnohé? Proč hledat tíhu v lehké váze?
Nevyjádříme pocity činy, slovy a tak přemýšlíme jaké máme další možnosti. Neboť láska je tolik křehká věc a na tobě jde vše tolik vidět. Jde vidět, že se trápíš a mne to rve srdce, vím že hledáš cestu, ale přesto se stále držíš záchranného bodu. Vše co říkám, odchází z rány srdce, jenž každou chvilkou krvácí víc a víc. Jsi mi láskou a přesto otevřenou ranou, stojíš naproti mě, v rukou držíš kolík, kterým jsi mi probodla srdce. Hledíš mi do očí a v tuto chvíli se svět nás dvou zastavil. Hledáš další možnosti, ale stále tu jsou jen dvě. Necháš-li ránu prázdnou a odejdeš zabiješ vše do nenávratna. Najdeš-li pomoc, stále je možnost stát u mé postele a pohledět mi opět do očí a najít odpověď proč se tohle děje.
Jediné na co se teď zmůžu, hledám způsob a místo k přemýšlení, protože opravdu nevím co dál. Nové místo, nová země a čistá hlava je poněkud lákavější než trápení se na jednom místě. Čas prý vše vyřeší za nás, obávám se, že mne času ubývá poněkud rychleji než tobě. Mé tělo stres nezvládá a vytváří si v sobě nepřítele, na kterého nemá dostatek bojových jednotek. Najdu klid, možná v zahraničí a možná na onom božském světě, kde na tebe budu hledět z výšky jak jsi konečně šťastná a netrápíš se. Miluji tě...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama