Vánoce?

25. prosince 2014 v 0:45 | Citronek
Bez jediné vločky sněhu. Bez jediného tónu tvého hlasu. Přesto všechno se mne marně snažili přesvědčit, že jsou Vánoce. Víš, spousta materiálních věcí, tě dokáže potěšit a možná vykouzlit úsměv na tváři. Já však vím, že štěstí mi dokáže přinést jen chvíle s tebou. Znovu zažít okamžik, kdy jsi tu jen pro mne. Tolikrát ti můžu šeptat při pohledu do tvých nádherných očí jak moc mě mrzí, že tu nejsi. Tolikrát si můžu přát tě držet za ruku, aby jsi cítila, jak pravdivá jsou slova, která vychází z mého srdce.
Ztrácím se v myšlenkách, které hledají cestu za tebou. Vlastně ani nevím, jestli stojíš o to potkat se na společné cestě. Možná je to vše jen hra jejíž pravidla si špatně vysvětluju. Třebaže vše je jinak než to vypadá, nedokážu na tebe přestat myslet. Každá minuta myšlenek na tebe se tak intenzivně vrývá do srdce, že se bojím okamžiku až se do něj definitivně vyryje tvé jméno. V tuto chvíli ztratím hlavu, ztratím sebe a ztratím jakékoli racionální myšlenky. Stanu se loutkou, jejíž provázky budeš mít všechny omotané kolem svých prstů. Loutkou za kterou budeš mluvit hlasem, který bude vycházet z těch jemných rtů.
Vím, že až opět nadejde chvíle a já tě opět uvidím, budu toužit po tom zastavit čas a cítit tvojí blízkost na věčnost. Jsem naivní blázen, který věří, že si tě udrží od sebe dál svojí arogancí a sarkasmem. Přitom jediné co si přeju je mít tě u sebe co nejblíž. Bojím se, že mi odejdeš ze života a budu se muset tvářit, že jsi pro mne nic neznamenala a přitom se kolem tebe v poslední době otáčí celý můj život. Čekáš slaaká slůvka? Čekáš moje dvoření? Dej mi svojí ruku a slib, že tu mojí nepustíš. V tu chvíli ti snesu modré z nebe a udělám cokoli ti na očích uvidím - to je moje pravé já.
Osoba, která se skrývá za někým koho sama nezná, jen ze strachu, že ho někdo stáhne na dno. Člověk, který nedokáže otevřít srdce každému, protože ho nechce mít znovu zlomená. Dej mi slib, že spolu půjdeme životem a já ti dám vše na světě. Do té chvíle nečekej, neměň mě - nic horšího ode mne totiž nezažiješ. Poznáš-li mé negativní stránky a zamiluješ se do nich. V tom okamžiku já uvěřím, že Ty jsi ta pravá pro kterou já budu bojovat proti komukoli.
A víš ty co? Vím, že o tebe ještě bojovat budu. Ačkoli mne každá vzpomínka na tebe láme a utápí, nedokážu si bez tebe představit jediný den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama